Peťka devět roků statečně čelila onkologickému onemocnění. „Bylo pro nás naprosto samozřejmé, že naše dcera – náš statečný Fénix a bojovník – bude do své poslední chvíle doma s námi a my s ní,“ vzpomíná rodina. Peťka své poslední dny strávila se svými rodiči, bratry a obklopena nejbližšími. Pohřeb měla v den svých třicátých narozenin.
Peťka se léčila v Masarykově onkologickém ústavu v Brně. Když bylo zřejmé, že její nemoc je nevyléčitelná, postarali se lékaři o hladké předání do domácí péče hustopečského hospicu Girasole. „Nepřemýšleli jsme o tom, jak to uděláme, jestli to půjde, jaké to bude. My i Peťka jsme měli jasno, kde a s kým toto poslední vyprovození proběhne,” vzpomínají její rodiče Libka a Jirka Kolesíkovi na jaro 2021. Domácí hospic začal okamžitě s nepřetržitou lékařskou péčí. Rodině poskytoval také psychosociální podporu a radil i s finanční situací.
V těch dnech byla ještě Peťka zdánlivě energická a čile komunikující skvělá slečna. Nerada dělala lidem starosti a pokud měla alespoň trošku sil, rozdávala úsměv a žádala jen velmi málo. Naděje, že ještě jednou uvidí moře, jí jistě přidala několik vzácných dní života. Její sen pomáhal zprostředkovat také domácí hospic, ale její zdravotní stav se natolik zhoršoval, že cesta již nebyla možná.
Péče hospice Girasole neskončila, ani když Peťka zemřela. Zaměstnanci poskytovali podporu jejím blízkým i nadále. „Jsme nesmírně vděční za návštěvy děvčat a jejich podporu i po odchodu naší dcery. Každému, kdo se stejně jako my, chce v posledních chvílích postarat o své blízké doma a v kruhu rodiny, bychom tak chtěli vzkázat: Ano, jde to. Nedejte se nikým a ničím odradit. Víme, že je to nenahraditelně důležité pro každého, kdo odchází. Řekla nám to i naše umírají dcera. Chtěla být prostě s námi, doma.”
Peťka si přála odejít doma. Přála si odejít obklopena těmi nejbližšími. Přála si odejít ve spánku. Jedním z jejich posledních přání také bylo, aby její blízcí nebyli po její smrti nešťastní, ale aby ještě jednou, naposled, udělali takovou párty, jakou měla ona sama ráda. Oslavu života. Protože život je potřeba pořádně oslavovat.
Odchod mladého člověka nebo dítěte je pro rodinu velkou zatěžkávací zkouškou. Pro rodinu je tak důležitá takzvaná pozůstalostní péče. Často totiž nastanou nejtěžší chvíle až po odchodu milovaného blízkého.